Brendan Rodgers nakupuje, díl druhý

Tři roky, šest přestupových oken, čtyřiadvacet nových hráčů, více než dvě stě milionů liber a nula trofejí. Schopnost Brendana Rodgerse přetavit investované libry v úspěch zdá se býti žalostnou. Komplexně můžeme považovat příchody na Anfield za zpackané, jak si ale vedou jednotlivci? Pojďme navázat na první díl a podívat se na posily z druhé Rodgersovy sezóny.

První sezóna Brendana Rodgerse nedopadla dobře. Sedmé místo nemohlo být bráno za úspěch a čekalo se, co Rodgers předvede v sezóně druhé. Možná životní forma Luise Suáreze a našlápnutí na vlnu vítězství po Novém roce způsobily, že Liverpool až do konce Premier League bojoval o titul. Nakonec neúspěšně.

Přestupy nenaznačovaly, že by se Liverpool měl posunout v konečné tabulce o pět míst vzhůru. Ještě pár hodin před koncem letního přestupového okna to vypadalo, že jedinou výraznou posilou bude Simon Mignolet. Rodgers v poslední den nakonec sáhl do klubové pokladny a přivedl Mamadou Sakha, přesto to nevypadalo, že by se Liverpool výrazně posilnil.

Ještě větším fiaskem skončilo zimní přestupové období. Liverpool usiloval o několik hráčů, za všechny jmenujme například Mohameda Salaha, který, jak už to tak bývá, zamířil do jiného anglického klubu. Poněkud překvapivě to nebyl Tottenham, ale jiný londýnský celek, Chelsea FC. Ještě tragikomičtěji dopadly námluvy s Jevhenem Konopljankou. Vše bylo domluveno, hráč souhlasil s přestupem, vypadalo to, že z přestupu nemůže sejít. Jaké bylo pro fanoušky Liverpoolu překvapení, když se den po uzavření přestupového okna probudili a zjistili, že přestup přeci jen ztroskotal na administrativních záležitostech.

Pokud jsem zmiňoval v prvním díle, že sezóna skončila nejhorším umístěním za Rodgersova působení (kdo ví, možná ji Liverpool za pár dní vyrovná), ale přestupy byly nejpovedenější, na loňskou sezónu sedí přesně opačný mustr. Vzhledem k tažení soutěží a konečnému umístění byla sezóna velmi povedená, na druhou stranu přestupová aktivita byla mizerná. Pojďme se na loňské akvizice podívat detailněji.

Luis Alberto (Sevilla) – 6,8 mil. liber

Jaká to sláva, když prvním hráčem získaným v letním přestupovém období byl hráč, který prošel Barcelonou. Luis Alberto ale nebyl ani produkt slavné a hvězdy chrlící barcelonské akademie La Masia, ani si nezahrál, byť jednu minutu, v A-týmu. Cena by tomu však odpovídala…

Luis Alberto vyrostl v Seville, kde v sedmnácti letech naskočil do rezervního týmu a potvrzoval zde, že by z něj mohl vyrůst hráč pro fotbal na nejvyšší úrovni. V osmnácti si proto odbyl premiéru v prvním týmu Sevilly, více šancí zde ale nedostával a byl proto odeslán na hostování do „béčka“ Barcelony hrající druhou španělskou ligu. V katalánském klubu si zahrál po boku hráčů jako Gerard Deulofeu, Rafinha nebo Sergi Roberto a nevedl si vyloženě špatně, za 38 zápasů vstřelil jedenáct gólů a osmnáct jich připravil.

Talent v Luisi Albertovi bezpochyby dřímá, avšak Barcelona na něj odmítla uplatnit opci a ke slovu se mohl dostat Liverpool s královskou nabídkou. Ačkoli Luis Alberto přišel do Liverpoolu, na mladého hráče velkým fotbalem neotestovaného, za vysokou sumu, Brendan Rodgers mu mnoho příležitostí předvést se nedal. Alberto odehrál celkem dvanáct zápasů, ovšem pouhých 267 minut.

Luis Alberto může mít talent, ale problém bude zřejmě v jeho hlavě. S životem v nové zemi se vyrovnával jen velmi těžko. Svědčí o tom například fakt, že se za celou sezónu nedokázal (nebo nechtěl?) naučit alespoň základní znalosti angličtiny. S přihlédnutím ke všem těmto okolnostem byl vyslán na hostování do Málagy a budoucnost na Anfieldu je pro něj přinejmenším nahnutá.

Živel: „Mladičký talent, který na sebe za celou sezonu upozornil kromě hezké asistence snad jen nadpisy v médiích, že je problematický na trénincích a odmítá se učit anglicky. Co je na tom pravdy ví snad jen on a manažer. Každopádně je zklamání, že toto je nákup, ze kterého pro klub nejspíš nic pozitivního nebude.“

Švandik: „Co si budeme povídat, nákup Luise Alberta za téměř sedm milionů liber je plivnutí do tváře talentům v akademii. Povahově to bude zřejmě dost podobný hráč jako Suso, nicméně herně si troufnu tvrdit, že jsou každý na jiném levelu a to jsem se obvykle díval na Kwopovo až nekritické hájení Susa přes prsty. Opravdu nevím, jaký význam mělo angažování slabého, náladového klučiny, když jednoho podobného, ale fotbalově lepšího Rodgers odeslal na hostování do Almeríe.“

Verdikt:

Iago Aspas (Celta Vigo) – 7 mil. liber

Den po příchodu Luise Alberta zamířil do přístavního města v Severozápadní Anglii další Španěl Iago Aspas. Důvod byl prostý – Luis Suárez na konci sezóny 2012/13 hryzl Branislava Ivanoviće z Chelsea a dostal disciplinární trest deset zápasů nepodmíněně. To znamenalo absenci v úvodních kolech a Brendan Rodgers měl po odchodu Andyho Carrolla k dispozici pouze útočníky Sturridge a Boriniho, který celou předešlou sezónu promarodil.

Rodgers proto hledal ofenzivní náhradu za Suáreze a našel ji ve střízlíkovi z Celty Vigo. Iago Aspas byl jednou z hlavních postav Celty při cestě z druhé ligy za postupem do Primera División. Se třiadvaceti vstřelenými brankami ho v tabulce střelců dokázal porazit pouze Leonardo Ulloa. Po postupu Aspas poprvé v životě okusil kvalitu obran nejvyšší španělské soutěže a vstřelil jim dvanáct branek.

Nezadržitelně se blížil Aspasův přestup do lepšího klubu, avšak že zakotví dokonce v liverpoolském přístavu, to čekal asi jen málokdo. Aspas se přesto jevil v předsezónní přípravě výborně a zdálo se, že by opravdu mohl Suáreze v úvodu sezóny zastoupit. V prvním zápase připravil gól proti Stoke City pro Daniela Sturridge. Aspas dostal šanci v prvních pěti zápasech ukázat svoji kvalitu, ale zdálo se, jakoby se mu nit s dobrou formou z předsezóny přetrhla.

Aspase poté postihlo zranění a následovalo vysedávání na tribuně, případně sbírání minut v řádu jednotek. Jediný gól dal Aspas v FA Cupu proti Oldhamu a po sezóně odešel zadními dveřmi na hostování do Sevilly. Tady doposud odehrál 22 zápasů (pouze 797 minut) ve všech soutěžích a vstřelil pěkných deset branek. Statistiku ale trochu zkreslují dva hattricky v pohárovém dvojzápasu se Sabadellem. Ani jeho budoucnost v Liverpoolu nevypadá růžově.

Živel: „Přišel s očekáváními, že se mu částečně podaří v začátku sezony zacelit absence v útoku a příprava tomu napovídala. Avšak stačilo pár nemastných, neslaných výkonů a rázem byl z hlavní ofenzivní posily divák. Rodgerse neobměkčil ani fakt, že Aspas byl jediným hráčem, který za jeho éry skóroval na Anfieldu v FA Cupu. Bohužel právě poháry byly jedny z mála zápasů, ve kterých dostal bojovný Španěl šanci.“

Švandik: „Tento přestup také nehodnotím kladně. Plně chápu, že Rodgers při vědomí absence Suáreze v začátku sezóny potřeboval přivést ještě jednoho útočníka ke skleněnému Sturridgovi. Aspas dokázal vstřelit za Celtu Vigo v její postupové sezóně z druhé ligy 23 branek, sezónu na to, už mezi elitou, to bylo 12 gólů. Na hráče z klubu nováčka v první lize, který se udržel o pouhý bod, je to slušný počet. Cena je s přihlédnutím k tomuto adekvátní, avšak Aspas není na Premier League stavěný. Nemyslím si o něm, že by to byl špatný fotbalista, ale nejužitečnější bude, pokud si vyhlédne průměrný klub ve Španělsku a může v něm zářit.“

Verdikt:

Simon Mignolet (Sunderland) – 9 mil. liber

Pepe Reina nikdy neměl žádnou vážnější konkurenci na brankářském postu a jeho poslední sezóny mezi třemi tyčemi Liverpoolu nasvědčovaly tomu, že by se přeci jen nějaký rival o post jedničky hodil. Brendan Rodgers se rozhodl přivést druhého brankáře a stal se jím belgický strážce svatyně v té době působící v Sunderlandu.

Mignolet přišel na Britské ostrovy v roce 2010 a k prosazení se v Sunderlandu mu výrazně pomohly zdravotní lapálie Craiga Gordona. Mignolet si vyzkoušel, jaké to je chytat za děravou obranou a v každém zápase měl práce nad hlavu. Fanoušci si jej oblíbili především pro výborné reflexy na brankové čáře a přestože v poslední sunderlandské sezóně inkasoval 54 branek, dokázal udržet také jedenáct čistých kont.

Brendan Rodgers proto naznal, že právě belgický internacionál bude tím pravým konkurentem a následně i nástupcem Pepeho Reiny. Věci však nabrali mnohem rychlejší spád než fanoušci očekávali a Simon Mignolet vystrnadil Pepeho Reinu nejen na lavičku náhradníků, ale dokonce na hostování do Neapole. Počáteční nedůvěru fanoušků zahnal ihned v prvním zápase na Anfieldu, když v 89. minutě zachránil vítězství lapenou penaltou.

Mignolet prožil parádní první sezónu, i když někteří fanoušci si stále přáli zvučnější jméno v brance. Jako voda na mlýn jim proto přišlo mizerné Mignoletovo období na začátku letošní sezóny. Belgický reprezentant se přidal ke zbytku týmu, zmatkoval, vyráběl minely a vypadalo to, že nakonec stejně jako Pepe Reina doplatí na absenci pořádné konkurence.

Mignolet se ale po pár zápasech na lavičce dokázal vzpamatovat a dokázal, že je to nejen dobrý brankář, ale také inteligentní člověk, který to má v hlavě srovnané. Pro zajímavost, Mignolet při fotbalové kariéře studuje politické vědy a plynně se domluví pěti jazyky – vlámštinou, holandštinou, němčinou, francouzštinou a angličtinou. V současné době patří k tomu nejlepšímu, co současný Liverpool nabízí.

Živel: „Angažování Mignoleta pro mě bylo mírným překvapením, přece jen to nebyl žádný top prověřený brankář na nejvyšší úrovni. Avšak skvělým začátkem si podmanil fanoušky a dokázal na druhou kolej odsunout i oblíbeného Reinu. S jeho angažováním nemůže až na občasná období výkyvů převládat nespokojenost. Potřeboval by výraznější konkurenci.“

Švandik: „Musím říct, že mě mrzelo, když příchod Mignoleta znamenal de facto konec Reiny v Liverpoolu. Na druhou stranu jsem byl rád, že přišel právě Mignolet, kterého jsem si spolu s Begovićem a Vormem oblíbil z brankářů soupeře nejvíce. Simon zažil skvostný debut, když chytil penaltu v závěru zápasu se Stoke. Sem tam zaváhá při výbězích na centrované míče, i když se mi zdá, že i tuto herní činnost v poslední době zlepšil. Letos měl sice období šílených chyb, ale otřepal se z nich, prokázal silný charakter a stal se oporou ve zbytku protrápené sezóny.“

Verdikt:

Kolo Touré (volný přestup) – zdarma

Člen sestavy tzv. „invincibles“ neboli neporažených z mistrovského období Arsenalu. Právě v londýnském klubu se Touré proslavil nejvíce a dokonce si na několik zápasů navlékl i kapitánskou pásku. Po angažmá v Arsenalu se Kolo dostal do Manchesteru City, kde si zahrál s bratrem Yayou a opět se stal kapitánem družstva. Pochopení pro to ale neměl Roberto Mancini, který po svém příchodu na Etihad Stadium pásku Tourému odebral a navíc jej odepsal ze svých plánů.

Kolo Touré se proto stal volným hráčem a čekal na telefonáty případných zájemců. V tu dobu měl se stopery problém Liverpool. Jamie Carragher se rozhodl ukončit kariéru, Daniela Aggera neustále trápila série zranění a s Martinem Škrtelem to v létě 2012 vypadalo všelijak, jen ne na setrvání na Anfieldu. Sebastian Coates ani Andre Wisdom nebyli Rodgersem považováni za hráče schopné naskočit do plného provozu a manažer Liverpoolu proto sáhl po Tourém, který jej nestál ani korunu a oplýval zkušenostmi.

Dvojnásobný vítěz Premier League a trojnásobný vítěz FA Cupu dostával od začátku sezóny šanci v základní sestavě a je dobré podotknout, že rozhodně nezklamal. Angažování Tourého zcela zdarma se zdálo být dobrým tahem. V druhé polovině sezóny ale přišel úpadek formy a jako třešničku na dortu si Touré neodpustil školáckou chybu v zápase s West Bromwich, která Liverpool stála drahocenné body.

Letos si Touré připisuje minuty pouze sporadicky. Přesto nemá důvod stěžovat si na absenci těžkých zápasů. V základní sestavě se objevil dokonce proti Realu Madrid, Manchesteru United a Arsenalu. V létě mu končí smlouva a není ještě jasné, jestli Touré prodlouží, nebo ne.

Živel: „Tolikrát manažery proklamovaný poměr mezi cenou a výkon zkušený bek dokázal naplnit a předvedl tak hodně muziky za málo peněz. Samozřejmě, že se nevyvaroval ve své první sezoně chyb, především v druhé polovině sezony patřil k tomu horšímu v kádru, ale začátek sezony měl excelentní a i letos dokáže prodat své kvality. Těžko byste hledali zdarma lepšího hráče, snad jen opět ze City James Milner.“

Švandik: „Věk nezastavíš a je to znát i na Kolo Tourém. Dokáže vymyslet nebetyčnou zhovadilost, jako třeba v loňském zápase s West Bromem. Ten námaz Anichebemu budu mít před očima ještě pěkně dlouho. Na druhou stranu přišel zadarmo, bez ambicí hrát klíčovou roli v týmu a pokorně přijal pozici lepiče sestavy, pokud někdo vypadne. Stejně jako dokáže odehrát zápas mizerný, dokáže odehrát také zápas velmi kvalitní. Navíc je to sympaťák, kterého musí mít rád snad každý, kdo nenosí bílou kápi na hlavě. Nejpovedenější příchod to není, ale za propadák bych ho rozhodně také neoznačil.“

Verdikt:

Aly Cissokho (Valencia) – 1 mil. liber (host.)

Nebylo tajemstvím, že by si Brendan Rodgers přál posílení pozice levého obránce. Po odeslání Jacka Robinsona na hostování do Blackpoolu zbyl Liverpoolu pouze jeden hráč na tuto pozici, který přicházel v úvahu, a sice José Enrique. O Aly Cissokhovi se ovšem ani nespekulovalo a jeho příchod na hostování z Valencie byl velkým překvapením.

Ačkoli je Aly Cissokho Francouz, poprvé na sebe upozornil v dresu portugalského Porta a svými výkony oslovil zástupce AC Milán. V létě 2009 to vypadalo na velký přestup, bohužel pro Cissokha došlo ke komplikacím při zdravotní prohlídce a z přestupu do Itálie sešlo. Aly se nakonec vrátil do své domoviny a za částku okolo čtrnácti milionů liber přestoupil do Olympique Lyon, ve kterém si připsal více než sto utkání a dokonce 25 z nich bylo v Lize mistrů.

Cissokho poté zamířil do Valencie, kde odehrál jednu sezónu a z ní už na hostování do Liverpoolu. Cissokho kvůli zranění Enriqueho dostal příležitost hned v druhém soutěžním zápase od úvodního hvizdu. Jenže zápas Ligového poháru si zahrál pouhých deset minut a následovalo také zranění. Poté se dokázal do sestavy vrátit, ale pouze na chvíli. Absencí Cissokha a Enriqueho totiž dokázal využít třetí vzadu Jon Flanagan. Dnes už Cissokho hostuje v Aston Ville.

Živel: „Musím se přiznat, že na Alyho i díky skvělému videu vzpomínám s úsměvem, avšak na ty nervy co mě jeho výkony stály si pamatuju též. Celkově bych jej hodnotil kladně. Rodgers potřeboval záplatu na kraj obrany a dokázal sehnat hráče téměř zadarmo s docela kvalitním životopisem. Aly si navíc toho roku v dresu The Reds nesmírně vážil a i když to ne vždy vypadalo, tak se alespoň snažil. Bohužel neomaleně vyhlížející pohyb a chybějící technika mu angažmá zajistit nemohli.“

Švandik: „Alyho jsem si pamatoval skrz Ligu mistrů z Lyonu a tehdy jsem si ho celkem oblíbil. Pak ale přišly problémy Lyonu a Cissokho mi zmizel z dohledu. Bylo pro mě proto překvapení, když přišel a těšil jsem se, co nám předvede. Nevím, jestli jsem třeba dříve neměl nižší nároky nebo jestli se Aly tolik zhoršil, ale zklamal mě. Přesto se mu nedala upřít snaha a ve zlém na něj vzpomínat nebudu.“

Verdikt:

Mamadou Sakho (Paris Saint-Germain) – 15 mil. liber

Mamadou Sakho ve Francii platil za obrovský talent. Vyrostl v Paris Saint-Germain a právě tady dostal svoji první šanci nahlédnout do velkého fotbalu. V sedmnácti letech si odbyl nejen debut v první lize, ale také poprvé navlékl kapitánskou pásku a stal se nejmladším kapitánem v historii League 1 a s PSG dokázal vyhrát všechny hlavní francouzské trofeje, které přicházejí v úvahu.

Přesto nedokázal ani Sakho vzdorovat nadité peněžence vlastníků pařížského celku a umíněnosti Thiaga Silvy. Podle dostupných zdrojů to byl právě on, kdo si přál po svém boku jiného parťáka a pokud si máte vybrat mezi možná nejlepším stoperem na světě, nebo talentovaným odchovancem, máte v případě katarských majitelů jasno.

Sakho si tedy musel hledat nové angažmá a podobně jako v případě Kola Tourého, také po Sakhovi Rodgers sáhl všemi deseti, byť za pět minut dvanáct a s o poznání vyššími výdaji. Francouz začal okamžitě po příchodu nastupovat, ale od začátku ledna do konce února ho ze hry vyřadilo zranění, se kterými laboruje v hojné míře i v letošní sezóně. I to je důvod, proč v letošní sezóně odehrál doposud pouze patnáct zápasů Premier League.

Živel: „Na obránce stál poměrně velké množství peněz a i přes ne úplně jistou první sezonu, kde působil vyjukaně a nemotorně s balonem, začali letos fanoušci získávat při jeho rozehrávkách klid na duši. Je otázkou jaký podíl na tom má Sakho, či jeho konkurenti. Každopádně pokud hraje, týmu se povětšinou daří a je směrem dozadu pevnější. Bohužel častá svalová zranění mu ubírají na kreditu. “

Švandik: „Další do Rodgersovy sbírky porcelánových panenek. I když při pohledu na Sakha vyznívá oslovení ‚panenka‘ směšně, jeho náchylnost ke zranění ji z něj opravdu dělá. Ačkoli působí jako neohrabaný kolohnát, techniku má dost možná nejlepší ze všech našich obránců. Někdy proto až zbytečně řeší zapeklité situace fotbalově místo rázného odkopu na tribuny. Nebýt zranění a nižší ceny, nebylo by se o čem bavit a byl by to pro Liverpool přestupový trhák. Bohužel okolnosti ze Sakha dělají sice slušný, ale ne špičkový přestup.“

Verdikt:

Tiago Ilori (Sporting CP) – 7 mil. liber

Ilori je stále poměrně mladý hráč, nicméně za Liverpool neodehrál jediné soutěžní utkání. Do Anglie přicházel ze Sportingu Lisbon s pověstí talentovaného hráče, nicméně na prosazení se to nestačilo. V loňské sezóně hostoval v Granadě, letos v Girondins Bordeaux. Největším úspěchem Iloriho v průběhu liverpoolského působení tak zůstávají tři starty za tým U21.

Živel: „Těžko psát o hráči, jehož jsem neviděl odehrát celý zápas, ale pouze několik sestřihů. Už jen jeho samotný příchod vzbuzoval spoustu otázek – proč Rodgers kupuje dvacetiletého mladíka, který nehraje ani v současném klubu za takové peníze? Nikdo nevěděl, co očekávat, když poté odešel do Málagy a ukázal se proti Barceloně, kdy zahrál fantasticky, byl jsem zvědav na přípravu. V té na mě dojem nezanechal a jeho budoucnost vidím mimo Anfield.“

Švandik: „Jako Živel, co k Ilorimu napsat? Předcházely ho řeči o talentu, o jeho rychlosti a podobně, ale za sedm milionů? Stejně jako u Alberta to považuji za výsměch mladíkům z akademie. Minimálně Wisdom je na podobné úrovni a stál za hubičku.“

Verdikt:

Victor Moses (Chelsea) – 1,5 mil. liber (host.)

Nigerijec, který jako mládežnický reprezentant nastupoval za Anglii, upozornil na své schopnosti fotbalový svět ve Wiganu. V nepříliš technicky zdatném týmu vynikal a tak si jej vyhlédla Chelsea, jenže v jejím kádru pro něj nezbylo místo a tak přišlo na řadu hostování.

Moses měl svůj talent rozvíjet pod vedením Brendana Rodgerse a soupeřit o místo s místním talentem Raheemem Sterlingem. Začátek měl Moses jako z partesu. Ihned v prvním zápase proti Swansea vstřelil branku, ale od té doby to s ním šlo z kopce. Při zápasech působil ležérně, bez zápalu do hry a nemohlo dlouho trvat, než ho Sterling na dobro vystrnadil ze sestavy. Ačkoli Moses nakonec zasáhl do devatenácti utkání Premier League v dresu Liverpoolu, v druhé polovině sezóny už to bylo spíše díky taktickým střídáním.

Živel: „Tady nejspíš nebudu moc objektivní, protože jsem si k nigerijskému fotbalistovi během jeho působení vypěstoval notnou averzi. Cizí hráč, který v klubu nechtěl zůstat a když viděl, že jeho velkohubá prohlášení se nenaplní, tak se přestal snad i snažit. Právě on zabíral místo vlastním hráčům a hrál jen kvůli Mourinhovi. Z nemilosti jej nevykoupil ani hezký gól do sítě Swansea.“

Švandik: „Moses když chtěl, tak uměl předvést pěkné fotbalové momenty, jenže on téměř vůbec nechtěl. Působil, jako kdyby byl v Liverpoolu za trest. Přišel na hostování a nic nestál, ale stejně to byla příšerná akvizice už jen proto, že místo něj mohli hrát klidní jiní, kteří by se alespoň o svou šanci rvali a vážili si toho, že nastupují za Liverpool.“

Verdikt:

 

Zdroje: lfchistory.net, transfermarkt.co.uk, liverpoolfc.com