…… starší, chytřejší, chudší nebo bohatší a mohl bych s těmi přídavnými jmény pokračovat ještě mnohem déle. Obvykle mám na starosti hodnocení hráčů po zápase, ale moje líná povaha mě do toho nedokapala (kwop mě určitě bude pokutovat nebo mi strhne peníze z výplaty:D).

Než psát strojivité hodnocení, které stejně nikdo nečte (každý se podívá na známku a pak přijde pochvala/kritika), tak jsem se rozhodl pro tento blog. Liverpoolský fanoušek toho má na srdci hodně, proto se nyní objevuje spoustu blogů o našem milovaném klubu.

Ve zkratce zhodnotím poslední dva naše zápasy. Lehce se vrátím k přestupovému k oknu. Vyjádřím se k našemu momentálnímu rozestavení a k některým jednotlivým hráčům.

Zápas s Basilejí byl jedním slovem utrpení. MOTM Mignolet. Všichni hráči zahráli podprůměrně a nejhorší na hřišti byli Marković se Sterlingem.

Následující utkání s WBA už to byla jiná písnička. První půle byla nudnější, potěšila premiérová branka Lallany. Po změně stran chybovali rozhodčí a inkasovali jsme z penaltového puntíku. Naštěstí Hendersonova odpověď přišla brzy a body zůstaly doma. Po příchodu Lucase bylo fajn zase jednou sledovat vytaženějšího Gerrarda.

MOTM Henderson. Dále potěšili Lallana a Mignolet, vyloženě zklamal opět jen Lovren a neproměněné šance Lamberta. Překvapil i Rodgers, v 75. minutě měl vystřídané všechny tři hráče, jak moc to bylo riskantní už nechám na vás. Položím si jednu otázku, jestli by tenhle výkon stačil například na Arsenal, Chelsea nebo nenáviděný Manchester United? Nestačil!

Přestupové okno

Nechci se vracet k Suárezovi, o tom toho bylo namluveno spoustu. Je to hráč, kterého jsme nemohli udržet a je to hráč pro nás nenahraditelný. Tu díru po něm jsme ale mohli zalepit lépe. Strašně mě mrzí nedotažení Alexise Sanchéze, který upřednostnil Arsenal. Hráč rychlostní a golový, ovšem v Barceloně musel připravovat pro Messiho.

Vidět v útoku dvojici Sturridge – Alexis by byla opravdu zajímavá podívaná. Místo toho máme Balotelliho. Patřím k jeho největším kritikům a jeho koupě mě hluboce zklamala. Překvapují mě i reakce fanoušků na jeho výkony v našem dresu.

On se totiž pohybuje o 100% víc než v jeho bývalých klubech, tudíž jsem s jeho přístupem spokojen. Až se přestane hýbat úplně a dál neproměňovat šance, tak dost pravděpodobně se s ním Rodgers rozloučí. Pokud jste tedy prozatím zklamáni s jeho pohybem, tak se teprve připravte na nejhorší.

Když k nám v létě přišel Marković, tak jsem si musel dohledat, kdo to vlastně je. Údajně srbský supertalent, kterému se předpovídá velká budoucnost. Když toho hráče neznám, tak nemám ani žádné očekávání a na cenovku nekoukám, situace při koupi Carrolla mě vyléčila.

Proč vlastně kupujeme nadějného mladíka, když potřebujeme výsledky okamžitě? Lazar klidně může být za dva roky naším tahounem, ale nyní určitě ne. Na trhu za podobnou cenu bychom dokázali přivést hráče jako Lavezzi, Griezmann nebo Shaqiri, kteří reprezentovali své země na MS a kvalitu by do týmu přivedli ihned.

Rozestavení

Strašně moc fanoušků si přeje hrát diamantové rozestavení v záložní řádě (4-4-2). Zkusím se na to podívat očima Rodgerse, proč ho aktuálně nehrajeme.

Odpověď je poměrně jednoduchá, nemá na to lidi. Při zranění Sturridge, Allena a Emreho Cana nemáme adekvátní nebo typologickou náhradu. Vždyť momentálně nemáme dva kvalitní útočníky, tak proč bychom na ně hráli? Ještě je tu možnost zkusit Sterlinga v útoku, ale k tomu se zatím Rodgers neodhodlal a možná nikdy ani neodhodlá.

V té záložní řadě je podobný problém jako v útoku. Gerrard je nejzataženější záložník, který ve svém věku už moc neběhá, proto před ním musí být dva běhaví hráči (Henderson – Allen/Emre Can). Další alternativou je Lucas, kterého ovšem nikdo na hřišti vidět nechce.

Lallana nebo Coutinho jsou zase hráči, kteří nebrání rádi nebo pro jistotu vůbec. Oba zmínění by se právě měli pohybovat na špičce toho kosočtverce a distribuovat finální přihrávky útočníkům.

Rozestavení 4-2-3-1 praktikujeme nyní. Hrajeme ho, protože na to máme typy hráčů. Problém je, že ti hráči jsou z formy (Coutinho, Marković). Navíc tím „zabijíme“ hru Hendersona, který tím pádem začíná pressovat až od půlící čáry. Nezbývá než doufat v brzké uzdravení našich klíčových hráčů, abychom zas mohli hrát ten náš diamant.

Steven Gerrard – legenda pokračuje

Nepatřím k těm, kteří LFC začali fandit kvůli němu. Byla to individuální akce Owena na MS proti Argentině a můj nejoblíbenější český fotbalista byl Patrik Berger. Týden co týden jsem jeho hru sledoval 15 let, nebylo těžké si Gerrarda zamilovat.

Nyní přichází doba, kdy už fotbalově nepatří k tomu nejlepšímu. Když čtu názor někde „nejslabším článkem základní sestavy LFC je Gerrard“, tak se jen tak pousměji, jak by mohl? Když týden co týden na stoperu kiksuje Lovren.

V době, kdy se nám nedaří (Balotelli nepromění šanci, Coutinho není schopen vymyslet finální přihrávku), tak je pořád Gerrardovo přenesení hry, to lepší co můžeme nabídnout. Navíc v těžkých zápasech (Everton) se pořád dokáže vybičovat k dobrému výkonu. Nicméně i já připouštím, že by odpočinek někdy potřeboval.

Jak vlastně vypadá fanoušek LFC od letní přípravy až po dnešek?

Srpen – skvělá příprava, Coutinho nejlepší, Sterling se zlepšil, Sturridge si drží dobrou výkonnost

Září – nedaří se, Coutinho z formy, Sterling přetěžovaný s výkyvy formy, Sturridge zraněn

A tak jsme o rok šedivější, jestli mohu mluvit za sebe.