Přichází reprezentační pauza, což je pro fanouška klubového fotbalu čas odpočinku. Zároveň se nabízí prostor podívat se na to, jaká byla první tři kola, po kterých je Liverpool bez ztráty kytičky na prvním místě.

Konečně přišla sezóna, ve které má Liverpool výborný start do sezóny. Po třech kolech má na svém kontě všech devět bodů a navíc ani jednou neinkasoval branku. Tato sezóna je tedy ve velkém kontrastu s minulou sezónou, kdy jsme čekali na vítězství až do šestého kola.

Trocha historie

První tři zápasy ještě nikdy nerozhodly o tom, jestli bude sezóna vydařená, nebo ne, ale rozhodně může tým výborně nastartovat. A teď se podržte. Po třech odehraných ligových utkáních jsme měli plný počet bodů naposledy v sezóně 1994/95. To byly časy, kdy začala nad obzor stoupat hvězda Robbieho Fowlera. Po třech kolech měl pět zásahů, takže ještě o dva více než letošní sniper Sturridge.

Abychom měli 9 bodů a navíc nulu v kolonce obdržených branek, museli bychom pátrat ještě hlouběji. Podobný kousek se povedl týmu Billa Shanklyho už v sezóně 1961/62, tedy před zhruba 50 lety! Navíc šlo pouze o druhou ligu. Nicméně se sluší podotknout, že byly i sezóny, kde Liverpool sice inkasoval v úvodních zápasech branku, nicméně svého soupeře přestřílel a nestrachoval se o nejhubenější možný rozdíl.

Slabí soupeři? Co vás nemá, čísla nikdy nelžou

Někdo by mohl namítnout, že hrál Liverpool první zápasy se Stoke City a Aston Villou, což jsou týmy, které v loňské sezóně skončily šest, resp. pět bodů od pásma sestupu. Pokud nebudeme počítat pohárové zápasy, tak v ligovém utkání dokázal Liverpool porazit Stoke City naposledy 2. února 2011. Od sezóny 2008/09, kdy Stoke postoupilo do Premier League, jsou to pak pouhé dvě výhry. Toto vítězství je tak o mnoho cennější, než by se mohlo na první pohled zdát. Stoke navíc zvládlo své dva další zápasy a s šesti body zatím okupuje pátou příčku.

S Aston Villou máme o něco lepší bilanci, nicméně bude zajímavé počkat si na odvetný duel. Od vzniku Premier League dokázal Liverpool nad Aston Villou zvítězit v jarním i zimním kole pouze třikrát. Aston Villa navíc vstoupila do soutěže, navzdory těžkému losu, nad očekávání. Nejprve porazila Arsenal na Emirates Stadium, poté na Stamford Bridge přišla o body gólem z ofsajdu a po neodpískané ruce Terryho. Toto liverpoolské vítězství tedy také nebylo jednoduché a hráči se o tom sami přesvědčili hlavně v druhém poločase, kdy Aston Villa sahala minimálně po bodu. Druhé poločasy se v letošní sezóně zdají být vůbec největší bolestí Liverpoolu.

Zápas s Manchesterem United už nemůže nazvat jako jednoduchý ani absolutní analfabet. Střetnutí s tímto rivalem jsou vždy specifická. Nehraje se příliš na nějakou aktuální formu či individuální kvality, rozdíly mezi týmy se mažou. Nicméně přesto, že ze strany Manchesteru United jsou tyto zápasy jedny z nejhorších v celé sezóně, v konečném důsledku se ve valném množství případů radovali hráči Rudých ďáblů. Výhra nad tímto rivalem hřeje vždy a hřeje víc než jen kvůli třem bodům do tabulky. Mladší generace fanoušků Liverpoolu už ani neví, jaké to je slavit titul, a tak je takovým malým ligovým titulem právě vítězství nad nenáviděným Manchesterem.

Důvod? Týmová práce, defenzíva a Sturridge

Jako hlavní důvod dobrého startu do sezóny vidím především fakt, že se tým semknul a hraje v duchu hesla tří mušketýrů "Jeden za všechny, všichni za jednoho." Při nucené absenci Luise Suáreze se na soupisce týmu, snad až na Stevena Gerrarda, neobjevují jména, která by ve světovém měřítku byla označována za extratřídu. Ano, jsou u nás hráči jako Coutinho nebo Sturridge, kteří potenciál být oněmi hvězdami mají, ale v současnosti jimi zkrátka ještě nejsou.

Chuť do hry, výborné napadání, bojovnost. To vše zdobilo Liverpool v prvních zápasech a bylo jedno, že v dresu s Liverbirdem na hrudi nenastoupil Messi nebo Ronaldo. Rodgers v kádru nemá nejlepší hráče světa, ale zatím z toho, co má, dokázal vytěžit maximum. Např. Jordan Henderson je ztělesněním výše popsaných atributů. Heroický výkon proti Man Utd možná vejde do historie a přesně toto je způsob, jakým se Liverpool musí prezentovat. Přesněji řečeno, jakým se musí prezentovat nejen v prvním poločase, ale musí udržet stejné tempo i v poločase druhém.

Se samotnou chutí do hry a bojovností ale uspět nemůžete, nějaká kvalita v týmu musí být. Liverpool se v prvních kolech mohl spolehnout především na výborně fungující defenzívu a skvělého Mignoleta. Ačkoli v každém zápase si někdo z obránců vybral slabší chvilku, jako komplex fungují velmi dobře. Jako poslední instance je navíc mezi třemi tyčemi nová posila Simon Mignolet a nejednou už zachránil všechny body. Je to několik sezón, kdy naposledy měl Liverpool v bráně takovou jistotu. Je dobré mít pevné základy a Liverpool se na ně může spolehnout. Navíc přišly do obrany další posily Sakho a Ilori.

V neposlední řadě má na devíti bodech zásluhu Daniel Sturridge. V nepřítomnosti Suáreze se spekulovalo, jestli bude mít kdo dávat branky. Sturridge se prosazoval už na konci minulé sezóny, ale otázka zněla: "Dokáže nést břímě prvního útočníka?" Odpovědět si můžete sami. Nebýt Sturridge, stála by Liverpool, pravděpodobně jeho největší slabina - koncovka, pěkně draho. Teď se pro změnu nabízí otázka: "Kam se Suárezem?" Největší hvězda Liverpoolu si dost možná bude muset zvykat hrát ze strany místo Aspase, protože Sturridge si o post hrotového útočníka řekl tak hlasitě, jak jen to bylo možné.

Prostor pro zlepšení? 45 minut v druhém poločase

Největší slabinou Liverpoolu je už dlouhodobě koncová fáze. Hráči si vypracují nespočet šancí, ale jak s nimi naloží? V lepším případě střela skončí na brankové konstrukci, ale to jen velmi slabá útěcha, pokud vůbec je. Dost možná za to může fakt, že naši ofenzivní hráči jsou velmi mladí, a tudíž nezkušení. Mít klidnou nohu v koncovce je pro útočníka stejně důležité, jako mít klidnou ruku pro mozkového chirurga. Těžko říct, jestli přijde zlepšení už se Suárezem, který mimochodem také dokáže spálit spoustu šancí, a nebo až časem, kdy hráči dozrají.

Další věc, na které by měl Rodgers se svými svěřenci zapracovat, jsou obranné standartky. Ani tento problém se nepodařil odstranit a hráči se ve vlastním vápně mnohdy motají jako vítr v bedně a pramení z toho největší šance soupeře. Zajímavé je, že ve vápně soupeře si hráči počínají mnohem přesvědčivěji. Toto se dá zlepšit jedině tréninkem, takže věřme, že Rodgers konečně dokáže vymyslet účinnou léčbu na toto liverpoolské bolavé místo.

Výše zmíněné nešvary už přetrvávají nějakou dobu. Co je však nejevidentnější v nové sezóně, je rozdíl mezi prvním a již zmiňovaným druhým poločasem. V prvním poločase hráči doslova létají a protihráči si připadají jako na Matějské pouti. Přijde druhý poločas a hráči zalezou a čekají na svého nepřítele v zákopech. Může jít o nedostatečnou fyzičku, protože tento styl hry je velmi náročný, ale stejně tak může jít o taktické pokyny Brendana Rodgerse. A z toho mě doslova mrazí, protože vést 1:0 není žádná výhra a celý poločas sledovat, jak si hráči koledují o vyrovnání, to jsou pro fanouška muka.

Titul? Buďme realisti

Skvělý start do sezóny, jaký se Liverpoolu nepovedl již léta, má za následek jediné - zvýšení optimismu jeho fanoušků. Někteří už začali spřádat plány, jak by se mohl Liverpool propracovat až k vytouženému titulu. Ovšem jak jsem psal v úvodu článku, první tři zápasy ještě nikdy nerozhodly o tom, jestli bude sezóna vydařená, nebo ne.

Liverpool se na začátku sezóny může chlubit výbornou obrannou hrou, skvělým nasazením, ale zároveň jsou tu stále mezery, které by jej v budoucnu mohly stát body. Individuální kvalita hráčů je také spíše na straně našich konkurentů. Taková jména, jaká jsou v Chelsea nebo Manchesteru City, u nás nenajdeme.

V co může Liverpool doufat? Že se potvrdí otřepaná fráze, že jednotlivci zápasy nevyhrávají. Že by se mohl opakovat zázrak jako na EURO 2004, kdy Řecko, spoléhající na skvělou defenzívu a týmovou hru, vyloupilo Portugalsko a odvezlo si pohár pro evropské šampiony.

Při velmi šťastné konstelaci hvězd se Liverpool může zapojit do bojů o titul, ale buďme realisti. Na začátku sezóny mnoho z nás doufalo v Evropskou ligu a teď po pár kolech bychom chtěli titul? Doufejme raději, že si naši chlapci dokáží udržet formu z prvních zápasů a následně se probojovat do Ligy Mistrů. Případně si budeme moci vychutnat pocit štěstí, který neznáme. Bude to rozhodně lepší, než si začít dělat plané naděje po třech kolech.