Výhra 4:0 nad Tottenhamem přinesla nejen tři body a vedoucí pozici v závodě o titul. Mohli jsme si všimnout i dalších dílčích prvků. Vybrat se je pokusil Liverpool Echo.

Luis Suárez je génius v různých směrech

Suárezův výkon proti Spurs pravděpodobně nebyl jeho nejlepší v sezóně a jeho fenomenální talent je známý už dlouhou dobu. Stále zvládá dávat branky, které mohly být proti Tottenhamu dvě, nebýt parádního zákroku Llorise proti Uruguaycově hlavičce, stejně jako 57 dotyků s míčem, tři úspěšné obejití protihráče a permanentní ohrožování soupeřovy branky.

Ale čísla stranou. Co zápas se Spurs ukázal je, že El Pistolero je připravený být talismanem Liverpoolu ve zbytku sezóny. V sestavě existuje spousta hráčů, kteří dotáhli Liverpool až na vrchol tabulky. Kapitán Steven Gerrard, kanonýr Daniel Sturridge, na hřišti životem oplývající Philippe Coutinho, Jordan Henderson nebo Raheem Sterling.

Suárez ale dává Liverpoolu něco víc. Věděl, že Dawson nebyl z lavičky pořádně zahřátý, protože místo Vertonghena musel na hřiště okamžitě bez většího rozcvičování. Navíc musel mít anglický obránce na paměti, co s ním prováděl Suárez v zápase na White Hart Lane a nervozita musela dosahovat vysoké úrovně. Suárezova zarputilost získat jakýkoli míč je neúprosná a pramení z toho chyby obránců, jako právě ta nerozcvičeného Dawsona.

Souboj o titul může zajít, a pravděpodobně i zajde, až do posledních kol. Zápasy se budou rozhodovat v posledních minutách silou vůle. Právě tady se může ukázat Suárezova dravost jako neocenitelná vlastnost. Jeho neustálý presink způsobuje nejlepší obráncům světa strach a nutí je balancovat na hraně svých možností.

Glen Johnson je zpět ve formě v klíčovém okamžiku

Případ Glena Johnsona zdá se býti uzavřený. Po poklesu formy a měsíční absenci zaviněné zraněním se vrátil bek, který vždy proháněl levou stranu soupeře ofenzivními výpady. Nejistota z Johnsonova výkonu zmizela doslova v úvodních minutách zápasu se Spurs. Podnikl svůj klasický výpad, obešel Christiana Eriksena a poslal do vápna neposedný balon, se kterým si nedokázal poradit ani Vertonghen, ani Kaboul.

Do té doby se zdálo, že Johnsonovi něco z jeho schopností chybí. Jeho špatná forma byla zdůrazněná vzestupem Jona Flanagana do prvního týmu. Toto byl ale Glen Johnson jako ve své nejlepší formě. Připsal si v zápase čtvrtý nejvyšší počet přihrávek (49) a měl nejlepší úspěšnost ze všech hráčů na hřišti (94 %). Neustálá zásoba míčů umožnila Raheemu Sterlingovi zabývat se pouze ofenzivní částí hry a stát se mužem zápasu.

Kvalitní práci navíc odvedl i v defenzivě. Christian Eriksen neměl prostor ani čas cokoli s míčem vymyslet. Johnson dvakrát přerušil rozehrávku Tottenhamu a třikrát byl úspěšný v soubojích.

The Kop nepanikaří

The Kop to dal jasně najevo od úvodní minuty - my jsme Liverpool. A za mohutného popěvku mohla začít velká party. Brendan Rodgers prosil fanoušky, ať si závod o titul co nejvíce užijí. A Anfield si neděli náležitě užil. Nebyl to ani příliš velký problém, když váš tým vede už od druhé minuty 1:0, po půl hodině přidá další branku a hraje nádherný fotbal.

Tribuny se ale bavily ještě před úvodním hvizdem. You'll Never Walk Alone se rozléhalo po stadionu, až běhal mráz po zádech. Od první minuty se vyvolávala jména hráčů, aplaudovalo se přihrávkám a chyby se odpouštěly.

Efekt diváků může být někdy nadhodnocený, ale poslední tři zápasy na Anfieldu mohly zápasit s nejslavnějšími výkony fanoušků. A hráči vypadají, že jsou připraveni na jejich výkon reagovat.

Další Rodgersova prvotřídní volba taktiky

"Kde je náš manažer?" ptali se fanoušci Tottenhamu po další hrozivé porážce. Pravděpodobně to není správná doba na to, říct Londýňanům, že tu byl okamžik, kdy jím mohl být právě Brendan Rodgers. V létě 2012 odmítl Spurs a zvolil si Liverpool, což se s odstupem času jeví jako jedno z nejlepších rozhodnutí v jeho životě.

V zápase s londýnským klubem nám předvedl další mistrovský tah. Změnil systém zpět na 4-3-3, díky kterému vstřelil devět branek do sítí Evertonu s Arsenalem. Teď už je to s Tottenhamem třináct přesných zásahů.

Sledovat tento Liverpool je speciálním zážitkem. Brendan Rodgers volí své tahy sestavou jako šachový velmistr. Poté už jen sleduje, jak jeho stroj drtí překážky, které se mu dostanou do cesty. Talent hráčů na hřišti se shoduje s tím za manažerským stolem.

Rodgers měl čtrnáct dní na přípravu proti Manchesteru United a Liverpool hrál fantasticky. Pak přišli na řadu Cardiff, Sunderland a teď Tottenham. Nenechte se zaslepit gólostrojem se jmenovkou Liverpool, je zde mnohem více faktorů, které stojí za úspěchem než jen prosté přestřílení soupeře.

The Reds vypadají jako vítězové na hřišti i mimo něj. The Kop se po zápasech nemusí ptát, kde je jejich manažer. Stojí na hřišti po celý zápas a sleduje další drtivé vítězství svého týmu.

Liverpool je na špici tabulky...

...zní jako ozvěna kolem Anfieldu. Fakta a čísla nelžou: šest vítězství - tři doma na Anfieldu, tři venku. A Liverpool se stane poprvé po 24 letech šampionem Premier League.

Bylo by to čtrnáct vítězství v řadě, sedmnáct z posledních devatenácti zápasů, 53 bodů z možných 57. Napsané to vypadá tak jednoduše. Snížit se pouze k číslům by ale nebylo správné a mohlo by to prokázat Liverpoolu medvědí službu. Je to šílená sezóna bez logiky. Klub, od manažera přes hráče až po fanoušky, to přijal.

Dnes má Liverpool vše ve svých rukou. Nemusí se spoléhat na nikoho dalšího, je pánem své situace. Pouze hráči v červených dresech, s Brendanem Rodgersem a Stevenem Gerrardem v první linii, budou řídit svůj osud v posledních zápasech sezóny.

A zbývá jich už jen šest...

Zdroj: liverpoolecho.co.uk